Ochrana proti infekcím- vakcinační schéma
Imunoprofylaxie
Imunoprofylaxie je vlastně zvýšení specifické imunity s cílem zajistit obranu proti konkrétní infekční chorobě. Existují dva způsoby posilnění této specifické imunity : Pasivně tj. protilátkami získanými od již imunního jedince (např. matky) a Aktivně imunity aktivní účastí organismu např. po podání vakcíny, na kterou si tělo samo vytvoří protilátky. tj. vytvořením
Imunitní systém bezprostředně po narození není schopen adekvátně reagovat, neboť vývin jeho orgánů není ještě zcela ukončen. Placenta masožravců propustí jen velmi málo protilátek a proto matka odevzdá štěňatům jen 5-10% svých specifických sérových protilátek.
Pro další život a ochranu mláďat je proto rozhodující příjem kolostra (prvního mléka) během prvních 24-48 hodin po porodu. Za 12-24 hodin po přijetí kolostra štěnětem dosáhne již hladina protilátek v krvi maxima, které se pohybuje mezi 50-95% hladiny protilátek u matky. Konečná hladina závisí na aktuálním stavu matky (množství protilátek v krvi a hladině její imunity), množství kolostra, počtu mláďat a jejich fyzické zdatnosti v soutěži o kolostrum.
Takto pasivně získané protilátky
se postupně degradují a to tak, že každých 8-10 dní klesne jejich hodnota na
polovinu! Z toho vyplývá, že v průměru dosáhne doba chráněnosti štěňat
6-10 týdnů, ale mohou se objevit i extrémní hodnoty, a to od 1 do 15
týdnů. Takto pasivně získané protilátky
z kolostra však blokují štěněti vytváření jeho vlastní aktivní imunity.
Období, kdy hladina pasivních protilátek klesne v krvi tak, že mláďata již
nejsou chráněna proti infekci, ale zároveň je ještě příliš vysokána to, aby umožnila štěňátkům vytvářet si po
očkování vlastní protilátky, se nazývá imunitní
okno, a je nutné brát jej do úvahy. V tomto období totiž vyzní
vakcinace víceméně naprázdno, a proto je nutné provádět v tomto období
revakcinace. Běžně se imunitní okno vyskytuje mezi 7-12 týdnem života. Při
optimálních chovatelských podmínkách tudíž stačí začít s vakcinací mezi
9-12 týdnem života štěněte, v ohrožených chovech se doporučuje začít
vakcinaci již v 6. týdnu a revakcinovat každé 2-3 týdny tak, aby poslední
vakcinace proběhla až po 3. měsíci
života. Tím zajistíme štěňátku tu správnou imunitu, kterou bude do dalších
dní potřebovat. Během 1 týdne po vakcinaci je imunitní systém oslaben a není ještě
schopen správně reagovat, proto se doporučuje používat raději polyvalentní
(vícedruhové) vakcíny než v krátkých intervalech po sobě monovalentní,
které by malý organismus zbytečně mnoho zatěžovaly. Zároveň je nutné štěňata v této době chránit před kontaktem
s možným zdrojem infekce.
Doporučené vakcinační schémata
Psinka, psincový kašel: Stejně jako u předchozí, i tady je ideální
začít s vakcinací mezi 5-8 týdnem života a po 3-4 týdnech revakcinovat (nejlépe
opět po 12. týdnu života), poté každoročně.
Leptospiróza: Vakcíny obsahují neaktivní druhy L. canicola a L.
icterohaemorrhagiae, které jsou nejčastější, ale nechrání proti jiným
druhům rodu Leptospira. Vakcinace by se měla vykonat 2-3x v intervalu 2-3
týdny, ale nedoporučuje se začít dříve než v 9. týdnu života z důvodu
alergenogenní povahy vakcíny. Ochrana trvá kolem 6 měsíců, někteří
výrobci deklarují pouze 12-14 týdnů.
Vzteklina: Tato vakcinace je mimořádně důležitá a v našem
státě také ze zákona povinná. První vakcinace by měla proběhnout po 3. měsíci
života a poté se přechází na roční interval, i když ochrana vakcíny vydrží
podle údajů alespoň 3 roky. Většina
autorů v poslední době doporučuje po první dávce revakcinovat po jednom
měsíci, aby se dosáhlo správné úrovně protilátek v krvi, a až poté
přejít na roční interval. Tato revakcinace je také doporučována těm, kteří mají
v plánu se psem vyjet do některé ze zemí, kde vyžadují vyšetření titru
neutralizačních protilátek proti vzteklině (Velká Británie, Malta, Švédsko,
Irsko), neboť jim to zaručí správný výsledek a nebudou nuceni nákladný test
opakovat.